Mýty a fakta o víně v předvečer vánočních svátků a Silvestra

Radosti, starosti a nepříjemnosti, které má na svědomí alkohol.

Média

01.12.13 (V?k: 4 yrs)

Kategorie: Média

Končí rok 2013 a také seriál ?Mýty a fakta o víně?. Blíží se Vánoce, Nový rok a před ním poslední den v tomto roce. Proto jsme do posledního povídání o mýtech a víně vybrali otázky, které nějak souvisejí s přejídáním a přepíjením se kolem vánočních svátků a Nového roku. Nebude to pouze o radostech, které přináší mírné pití vína, ale také o starostech a nepříjemnostech, které má na svědomí alkohol.

VÍNO A MOZEK

V prvé řadě měli tazatelé obavy, zda pití alkoholu nepoškozuje mozek a neurychluje jeho stárnutí. Dále, jestli pití alkoholu, zvlášť ve větším množství, nepřispívá ke vzniku Alzheimerovy choroby? Toto jsou některé z dotazů našich posluchačů.

Nepoškozuje pití alkoholu lidský mozek?

Alkohol škodí nejen vyvíjejícímu se mozku u lidského plodu, kdy se tvoří nové mozkové buňky i vzájemná propojení mezi nimi, ale škodí také novorozencům a v pozdějším věku, kdy se stále vytvářejí synapse mezi buňkami. Nedávné studie ukázaly, že vývoj mozku pokračuje až do věku 26 nebo 27 let. Podle těchto dat by tedy bylo užitečné abstinenční věk o deset let prodloužit. Proto se nedivte, že bojujeme proti pití alkoholu v těhotenství a u dětí. Jsme také zastánci zákazu prodávat alkohol osobám mladším než 18 let, i když o skutečné realizaci tohoto zákazu lze vážně polemizovat.

S těmito zásadami však někteří autoři nesouhlasí. Domnívají se, že vzniku alkoholismu lze zabránit výukou o alkoholu a jeho účincích i s chutnáním alkoholu již ve škole, kolem 11 let. Prý by výuka o účincích alkoholu měla být zavedena obdobně jako sexuální výchova. U nás tento způsob výuky pití alkoholu u mládeže zatím není možný, protože jej nepovoluje zákon. Naopak odpůrci názoru, že by se mělo začat s chutnáním alkoholu již v mladém věku, se opírají o práce, které uvádějí, že čím dříve začnou osoby konzumovat alkohol, tím snadněji dojde k alkoholismu.

Kamarádi mi říkají, že pití alkoholu ničí mozkové buňky

Obava, že alkohol poškozuje mozek dospělých osob tím, že ničí mozkové buňky, patří mezi mýty. Člověk se rodí s celkovým počtem okolo sto miliard mozkových buněk. Je to dvojnásobek množství, které jsme vůbec schopni v životě použít. Kdybychom akceptovali i ty nejpesimističtější názory z literatury, které odhadují, že jeden bujarý večírek může způsobit ztrátu dvaceti až třiceti tisíc mozkových buněk, tak je to ve srovnání se sto miliardami buněk, které jsme si při narození přinesli do světa, zcela zanedbatelné. V případě, že bychom pořádali bujaré večírky každý den, znamenalo by to úbytek kolem 11 milionů mozkových buněk za rok a kolem 77 milionů za 70 let života, což je pouze zlomek z počtu mozkových buněk, které stejně v průběhu života nejsme schopni použít.

Ještě přesvědčivější je však nález Grethe Jensenové a spolupracovníků, kteří počítali neurony a zjistili, že ani maximální množství alkoholu, které je schopen člověk vypít a přežít, neškodí mozkovým buňkám a nezmenšuje jejich počet. Alkohol buňky nezabíjí, ani když se konzumuje dlouhou dobu a pravidelně každý den.

Avšak je tady druhý možný mechanismus poškození mozku alkoholem. Propojení mezi mozkovými buňkami zprostředkují synapse. Každou buňku spojuje s jinými až 15 000 synapsí. Čím více synapsí postupně vytvoříme, tím větší je naše mozková kapacita pro přijímání dalších informací. Alkohol však může narušovat právě tyto synapse neboli přenos dat mezi nervovými buňkami, což má negativní vliv na naši koncentraci i paměť.

Alkohol ovlivňuje nejvýznamnější přenašeč impulsů v mozku, kterým je kyselina ??aminomáselná (GABA). Bylo zjištěno, že alkohol již v malém množství zvyšuje inhibiční účinky tohoto systému. Projevuje se to uklidněním, ospalostí, vymizí bojácnost, dostavuje se svalová slabost a objeví se nestabilita. Dlouhodobé pití velkých dávek alkoholu může způsobit poruchy různých mozkových funkcí, zhoršení paměti, zpomalení odpovědi, zvýšení počtu omylů, až demenci. Zhoršuje se orientace v prostoru a objevuje se vrávorání. Působení na velké množství mozkových přenašečů vysvětluje rozmanitost účinku alkoholu.

Alkohol také dráždí dopaminové receptory a způsobuje zvýšený výdej dopaminu. Velká snaha najít souvislost mezi dopaminovými geny a pitím alkoholu však nebyla jednoznačně úspěšná. Alkohol vyvolává dále sekreci serotoninu. O serotoninu se tvrdí, že způsobuje touhu po pití alkoholu.

Pití alkoholu v pokročilém věku zhoršuje tělesnou kondici a urychluje demenci

Tento názor patří v současné době určitě mezi mýty. V mnoha studiích nalezneme již důkazy o tom, že senioři, kteří střídmě konzumovali alkohol, se významně lépe pohybovali než ti, kteří nepili vůbec nebo nepřiměřeně. V jedné studii se u 65letých nebo starších abstinentek ve srovnání s konzumentkami alkoholu zhoršilo celkem 12 studovaných funkcí, mezi nimi chůze, rovnováha, svalová síla, rychlost a koordinace pohybů. Další studie z Kalifornské univerzity v Los Angeles prokázala, že střídmé pití, tj. do 15 drinků tvrdého alkoholu týdně (zhruba 3 dl vína denně), zlepšilo schopnost vykonávat běžné domácí práce, zlepšilo péči o zevnějšek a zrychlilo a usnadnilo oblékání, také vztyčení z polohy vsedě bylo rychlejší a snazší a u konzumentů alkoholu byla lepší také chůze a uchopování i držení předmětů. Riziko úmrtí nebo trvalé neschopnosti bylo zjištěno u 17,7 % osob střídmě pijících oproti 26,7 % abstinentů. Existuje celá řada obdobných studií, které potvrzují předchozí nálezy.

Také vznik a vývoj demence může být u osob pokročilého věku příznivě ovlivněn pitím alkoholu. Ukázala to zásadní studie z roku 2011 z Německa. Z 3 202 osob, které dosáhly nejméně 75 let věku a neměly známky demence, se za tři roky demence vyvinula u 7 % z nich. Vědci zjistili, že pití pouze malého množství, do 2,5 dl vína denně, jednoznačně chránilo před vznikem demence. Při porovnání konzumentů alkoholu a abstinentů kleslo riziko demence u první skupiny o 30 % a Alzheimerovy choroby o 42 %. S výsledky této práce souhlasí celá řada výzkumů provedených ve Spojených státech amerických, v Anglii, Francii, Nizozemsku, Finsku, Itálii a Austrálii.

Příznivý vliv střídmé konzumace alkoholu potvrdily také velké metaanalytické studie. Uvádíme zde pouze výsledky dvou z nich.

V metaanalýze z Austrálie analyzovali autoři 15 studií osoby, které měly již na počátku výzkumu diagnostikovanou demenci různého stupně a byly pak sledovány po dobu 2?8 let. Do metaanalýzy bylo zahrnuto celkem 36 747 pacientů. Autoři studie zjistili, že u starších lidí, kteří pili pravidelně mírné množství alkoholu, bylo riziko vývoje demence o 28 % nižší než u abstinentů. U osob s větším příjmem alkoholu, klasifikovaných jako ?alkoholici?, se riziko vzniku a vývoje jejich demence ve srovnání s abstinenty snížilo až o 47 %. Také u osob podezřelých z Alzheimerovy choroby pokleslo riziko demence u osob konzumujících alkohol ve srovnání s abstinenty o 34 %.

Také druhá metaanalýza celkem 23 studií potvrdila nálezy Australanů, že nejen malé, ale také středně velké množství vypitého alkoholu snižuje riziko výskytu demence u konzumentů alkoholu oproti abstinentům o 37 %. Zhoršování demence u Alzheimerovy choroby bylo výrazně pomalejší než u demence jiné než alzheimerovské.

Italská studie u skupiny s již prokázanou demencí zahrnovala osoby ve věku 65?84 let sledované tři a půl roku. Další vývoj demence u osob, které konzumovaly nejen mírné, ale i vyšší množství alkoholu, byl o 85 % pomalejší než u abstinentů.

Z těchto i ostatních obdobných studií je naprosto zřetelné, že riziko demence u seniorů, kteří pijí alkohol, je výrazně nižší než u abstinentů. Z těchto důvodů doporučuje Anglická psychiatrická společnost zvýšit každodenní dávku alkoholu u mužů na 42 g (4 dl vína) a u žen na 30 g alkoholu (3 dl vína).

Při pití vína mám spoustu nápadů, jsem smělejší a moc mluvím

To není mýtus, ale projev normálního stimulačního vlivu alkoholu. Zase je to otázka množství vína, které vypijete. Malé dávky vedou k příznakům, o nichž se zmiňujete. Potlačují nesmělost a v doporučovaných dávkách střídmého pití budete všude vynikajícími společníky. Se zvyšujícími se dávkami se dostavují nepříznivé faktory vyplývající ze ztráty kontroly emocí a reakce. Máme přítele, který je klidný a milý až do doby, kdy mu stoupne hladina alkoholu v krvi, a pak je nebezpečný nejen svému okolí, ale i sám sobě. Všichni to o něm víme a snažíme se u něj mírnit konzumaci alkoholu, a když se to nepodaří, raději se mu vyhneme nebo ho včas uklidíme do bezpečí.

Po napití vína mám velice rychle pocit, že mi ?leze do hlavy?

Váš pocit o tom, že vám víno ?leze rychle do hlavy?, je naprosto správný. Alkohol se začne vstřebávat již při polykání z úst a žaludeční sliznice a v mozku jej lze prokázat již za jednu minutu po začátku pití. Dokonce je zpočátku jeho koncentrace v mozku vyšší než v krvi.

Po alkoholu mě bolí hlava. Je to projev alergie na alkohol?

Bolest hlavy se dá svádět na alergii pouze vzácně.

- Zhruba 1 % populace může být alergické na síru. Tato alergie se spíše projevuje svěděním zarudlé kůže, případně s otoky, ale bez bolestí hlavy. Samotné oxidy síry bolesti hlavy nezpůsobují. Kromě vína se užívají také ke konzervaci jiných běžných denních pokrmů.

- Histamin je přítomen v červeném, menší množství v bílém víně a může být příčinou zčervenání kůže a zduření nosní sliznice, ale ne bolestí hlavy. Pouze při vyšší koncentraci nebo u citlivých osob může také vyvolat nepříjemnou bolest hlavy a celkovou nevolnost.

- Některé kvasinky používané ke kvašení moštu, mohou být alergeny a způsobit bolest hlavy, ale také únavnost, nauseu, průjem, sucho v krku a podráždění na kůži.

- Štěpení fenolů ve víně může zvýšit výdej serotoninu, který rovněž vede k bolesti hlavy.

- Také zvýšené močení po víně, způsobené jeho močopudným vlivem, může způsobit bolest hlavy z dehydratace.

- Bolesti hlavy může přivodit také konzumace vín obsahujících zbytky postřiků pesticidy nebo těžkých kovů.

VÍNO, TĚHOTENSTVÍ A KOJENÍ

Devět měsíců těhotenství je velmi dlouhá doba a během ní se vyskytne spousta příležitostí, které svádějí napít se vína. Nejsvůdnější jsou přípitky na Vánoce nebo na Silvestra. V žádném případě by se nemělo těmto lákavým svodům v těhotenství podléhat. Už existují i odalkoholizovaná vína, nejen piva, která mohou při těchto příležitostech posloužit. Když se dítě narodí a matka kojí, nastává nejsložitější období v životě matky. Může se napít kojící matka? Okolo pití alkoholu v těhotenství a po porodu je stále mnoho kontroverzí. Jaké jsme dostali otázky?

Vím, že pití alkoholu v těhotenství ohrožuje vývoj nenarozeného dítěte. Zajímalo by mě, jaké nejmenší množství vína bych mohla ještě pít, když jsem těhotná

Alkohol, jako jednoduchá malá molekula, proniká snadno do všech tkání a může je poškozovat. Nejnebezpečnější je však pro vyvíjející se mozek. Čím rychleji se mozek vyvíjí, tím je jeho poškození alkoholem hlubší. Z těchto důvodů nedoporučujeme těhotným ženám ani kapku alkoholu.

Plod v děloze je zásoben krví matky a o alkoholu víme, že může hluboce poškodit vyvíjející se mozkovou tkáň, zejména v období ?růstového sprintu mozku? mezi šestým měsícem těhotenství a dvěma lety života. Tvrdí se, že v této době stačí k poškození mozku plodu jedno pořádné opití s následným čtyřhodinovým zvýšením alkoholu v krvi. Také v kterémkoli jiném období těhotenství může jakékoli množství alkoholu v krvi poškodit mozek plodu.

Nejhorším projevem poškození mozku plodu alkoholem je fetální alkoholický syndrom. K němu patří porucha vzhledu novorozence: malá hlava, znetvořený obličej s úzkými očními štěrbinami. Dále je nápadná nízká porodní hmotnost a malé přírůstky na váze od narození až do předškolního věku. Součástí fetálního alkoholického syndromu je vrozená srdeční vada, časté jsou i poruchy vývoje ledvin, sluchu, zraku a podobně. Stupeň postižení závisí do značné míry na tom, ve kterém období vývoje plodu byl alkohol konzumován, dále na jeho množství a na délce konzumace.

Lehké poškození mozku plodu alkoholem se může projevit různými motorickými poruchami, nesoustředěností, poruchami spánku. Pití alkoholu v těhotenství může být také příčinou nevysvětlitelných sociálních poruch s destruktivním chováním, nezvládnutelných neklidných dětí, dyslektiků, dětí neschopných pochopit matematiku a dětí s nízkým IQ. Také se soudí, že autismus by mohl být způsoben rovněž požíváním alkoholu během těhotenství. Často se pro tyto poruchy dětí hledá jiné vysvětlení než pití alkoholu u matky v těhotenství nebo v období kojení. Proto všem těhotným zakazujeme jakoukoli konzumaci alkoholu.

Ze statistik vyplývá, že přibližně třetina žen v České republice pije alkohol i na začátku těhotenství a kolem 10?16 % pokračuje v pití v pozdější fázi těhotenství. Nejvíce jsou to matky na drogách a ze společensky nízkých vrstev.

Mohla bych si dát dvě deci po skončení těhotenství, když ještě kojím?

Chápeme, že to spoustu žen láká. Musíme si však být vědomi, že množství alkoholu v mateřském mléce je úplně stejné jako v krvi a že kojenec se nejspíše nachází v období ?růstového sprintu? svého mozku, kdy je nejzranitelnější. Na rozdíl od těhotných žen, kdy nedoporučujeme vůbec žádný alkohol, protože matčina krev zásobuje také plod v děloze, nejsme už tolik přísní u matky kojence, zvláště staršího. V tomto případě můžeme souhlasit s tím, že kojící matka někdy vypije skleničku vína nebo sklenici nízkoalkoholického piva. Toto množství by však neměla překročit. V žádném případě by však neměla pít alkoholické drinky nebo tvrdý alkohol.

Jestliže má kojící matka neuhasitelnou touhu po alkoholu, doporučujeme před plánovanou konzumací alkoholu mléko odstříkat a uložit. Kojení by nemělo rozhodně pokračovat po dobu, kdy má matka v krvi zbytky alkoholu. Již po vypití dvou decilitrů vína má žena v krvi kolem 0,60 promile alkoholu a úplné vyloučení alkoholu z těla trvá přibližně šest hodin! Z toho jednoznačně vyplývá, jak dlouho musí kojenec po takovém flámu čekat na mateřské mléko, aby bylo absolutně bez alkoholu.

Zvyšuje pití černého piva množství mléka a zlepšuje nebo prodlužuje kojení do vyššího věku dítěte?

Je to jeden z oblíbených a často se vyskytujících mýtů o kojení a pití alkoholu. Studie ukázaly, že tomu tak není. Naopak, děti matek pijících pivo, aby se jim zlepšilo kojení, vypily méně mléka než kojenci srovnatelných matek, které pivo ani víno nekonzumovaly.

Dočetla jsem se, že pití alkoholu zastaví tělesný vývoj dítěte

To je nesprávná informace, tedy mýtus. Zpomalení tělesného vývoje vlivem alkoholu nebylo u dětí a dospívajících osob prokázáno. To však neplatí pro vyvíjející se plod. U plodu se pití alkoholu může velmi výrazně uplatňovat, a mimo jiné zpomalit také růst plodu. Příčina malé postavy u některých dospělých alkoholiků však bude nejspíše jiná, než je vliv samotného alkoholu.

Není zákaz pití alkoholu do 18 let příliš tvrdý? Vždyť se stejně nedodržuje

Na tuto otázku nejdeme odpověď již v 5. století př. n. l. Slavný lékař Hippokrates pronesl tuto krásnou myšlenku:

?Chlapci do 18 let nemají pít ani kapičku vína. Je nutné je poučit, že nemají přidávat oheň k ohni svého těla a své duše. Pak do 30 let mohou lidé vína sice trochu užívat, ale jen s mírou. Před opíjením se musí mladý muž zcela chránit. Pokud někdo překoná 40 let, pak smí, kromě jiných božstev, které vzývá, pozvat i Dionýsa k rozjařilé slavnosti starých. Dionýsos dovoluje lidem léčivý prostředek proti temné starobě, což je víno, takže opět omládneme a zapomeneme na těžké myšlenky.?

Už věhlasný lékař Hippokrates si byl vědom toho, na co poukazujeme při varování před účinky vína na mozek u mladého člověka. Na druhé straně, i když nelze v současné době souhlasit s označením čtyřicátníka za člověka starého, rozhodně souhlasíme s tím, že mu má být dovoleno pít ?léčivý prostředek proti temné starobě, což je víno??.

Byli bychom rádi, kdyby děti nepily vůbec žádný alkohol.

Větší konzumace vína znesnadňuje otěhotnění

Podle studie v British Medical Journal je to pravda. Proto ženám, které plánují otěhotnění, nedoporučujeme vůbec pití vína nebo jiného alkoholu.

VÍNO A SEX

Sexuální chování člověka po konzumaci různého množství alkoholu je stále předmětem zkoumání a bylo také předmětem řady dotazů.

Ovlivňuje pití červeného vína sex?

Nepochybně ano, ale ne pouze pití červeného vína, ale jakéhokoli alkoholického vína a alkoholu vůbec. Alkohol je osvědčeným a tradičním sbližovacím prostředkem. Působí snadnější navazování kontaktů, příjemnější zábavu, podporuje erotické vnímání a jitří intimní představivost. V tom je mírné pití alkoholu jednoznačně pozitivní. Již Ovidius v knize Umění milovat píše:

Když piješ víno s mírou, duch stane se náchylným k lásce, ale s množstvím vína ti zaspí vášně a opadne vzruch.

Ovlivňuje alkohol sexuální chování jinak u mužů a jinak u žen?

Rozdíl mezi muži a ženami se naplno projeví při pití většího množství alkoholu. U žen je touha po sexu od začátku konzumace alkoholu zvýšená, někdy značně, a neustále stoupá. S vypitým množstvím alkoholu stoupá sexuální touha a libido. Jsou vzrušivější a náruživěji prožívají orgasmus i celkové uspokojení sexem. Studie z univerzity ve Florencii však jednoznačně prokázala, že také ženy, které pijí jen malé množství vína, jsou vzrušivější, mají častěji a lepší orgasmus i uspokojení ze sexu než abstinentky. Při větším pití sexuální touha u žen ještě stoupá.

U mužů na počátku pití rovněž stoupá sexuální dráždivost, ale při pokračování konzumace vína sice sexuální touhy neklesají, ale podstatně klesá sexuální funkce až k impotenci. Nejhorší je, když dojde až k zřetelnému nesouladu mezi chováním žen a mužů, které může mít na muže i negativní dopad, který může přetrvávat i delší dobu. Chování mužů při sexu pod vlivem alkoholu je různé v pubertě a u zralých mužů. V mladém věku sice alkohol působí podle uvedených pravidel, ale ne tak destruktivně jako u starší generace. Možná, že v pozdějším věku by bylo rozumné se spíše řídit výrokem císaře Karla IV., který řekl:

Muži, zanechte žen, neboť ženy stářím ztrácejí a víno jakosti nabývá.?

Pravděpodobně to bylo již ve zralém věku, kdy se pro císaře stávalo popíjení vína kvalitnější zábavou než sex. Z toho vyplývá, že zvláště pro muže je nejrozumnější zůstat u mírného pití.

Působí víno jako afrodiziakum?

Spousta nejrůznějších prostředků se proklamuje jako afrodiziaka. Patří k nim španělské mušky, čokoláda, spousta pokrmů, například ústřice, a také celá řada různých drinků. O pití alkoholu jako prostředku usnadňujícího navázání kontaktů a zvyšujícího sexuální touhu jsme už mluvili. Obecně lze konstatovat, že u žen působí víno zvýšení sexuální touhy, zatímco u mužů není pití většího množství alkoholu pro úspěšný sex prospěšné. Výjimkou prý mohou být mladí chlapci, jimž ani větší vypité množství zásadně nevadí. Říká se tomu ?alkoholová kuráž?. Je potřeba si uvědomit, že v sexuálním chování existují všeobecně velké individuální rozdíly, které nezávisí jen na pohlaví a věku. Účinky podobné Viagře však u alkoholu nenajdeme.

Pití alkoholu mužskou fertilitu zlepšuje, nebo zhoršuje?

Tvrdí se, že pití většího množství alkoholu, než se doporučuje, negativně ovlivňuje množství i kvalitu spermatu.

OPILÝ SILVESTR

Blíží se závěr roku a hodně lidí se chystá na to, jak na Silvestra řádně spláchnou všechny starosti z minulého roku. Stává se, že většina národa překračuje v tomto dni námi doporučované střídmé pití alkoholu, což je pro muže maximálně 40 g čistého alkoholu a pro ženu 30 g. Samozřejmě to nemůžeme doporučovat. Proč?

Nejhorší je jednorázové pití nadměrného množství

Za nadměrné množství považujeme vypití 70 g čistého alkoholu, neboli ?sedmičku? vína u muže a 50 g alkoholu u ženy, během dvou hodin.

Na nebezpečí jednorázového pití upozorňují zejména následující tři studie:

- První je z Bostonu. Riziko kardiovaskulární příhody po nárazovém vypití nadměrného množství alkoholu bylo u těchto osob dvojnásobně vyšší než u osob, které popíjely střídmě během celého týdne.

- Druhá studie je z Jižní Koreje a zkoumala, jak se zvyšuje riziko cévní mozkové příhody u nárazových pijáků. Riziko CMP u této skupiny se zvýšilo až o 86 % ve srovnání s pijáky, kteří nekonzumovali najednou tak velké množství alkoholu.

- V roce 2010 byla zveřejněna studie, která probíhala deset let v Belfastu a ve Francii. V Belfastu se muži o víkendu pravidelně opíjeli, ale v průběhu týdne nepili téměř žádný alkohol. Francouzi naopak popíjeli celý týden, většinou rovnoměrně. Výsledkem této studie bylo, že výskyt srdečního infarktu byl v Belfastu dvakrát častější než ve Francii. Proto nedoporučujeme jednorázové pití velkého množství alkoholu, ani na Silvestra.

Závěr

Naše kniha ?Víno na zdraví? obdržela první cenu v kategorii Víno a zdraví ve světové soutěži knih o víně v Paříži v prosinci roku 2012, kterou pořádala vrcholná světová organizace Organisation Internationale de la Vigne et du Vin.

LITERATURA

1. Šamánek M, Urbanová Z. Víno na zdraví. Praha: Agentura Lucie, 2010.

2. Šamánek M. Urbanová Z. Víno a jeho vliv na zdraví a kondici. In: Budínský V, Horák P, Kotalík JT, et al. Příjemný zralý věk. Praha: ALFOM, 2013.

3. Šamánek M, Urbanová Z. Když víno léčí. Praha: Galén, 2013.